1Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?